pátek 28. listopadu 2014

Závaznost územního plánu

Vesnická kauza s velkým K, aneb jak to vypadá, když se řeší stavba plotu a přístřešku pro parkování přes paragrafy. Poslední úprava stavebního zákona platná od 1. 1. 2013 totiž přinesla zajímavou změnu, která se týká toho, co všechno může a nemůže upravovat územní plán obce. (Abyste si nemysleli, jedná se jednu mojí pracovní zakázku. Kolem roubenky žádný plot nebude a spory se sousedy doufám také ne:)
Jak je to tedy s povolením stavby plotu? Pokud stavíte nový plot, nepotřebujete podle stavebního zákona (SZ) stavební povolení ani ohlášení (viz. §103, písmeno e), bod 14. - stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení). Co ale potřebovat budete, je územní souhlas (viz. §96, odstavec (2), písmeno a) ). Součástí žádosti o územní souhlas je podepsaný souhlas sousedů se stavbou. A zde někdy nastává kámen úrazu. Soused nechce souhlas dát a věc se překlopí do územního řízení. To jak bude plot vypadat, záleží především na stavebníkovi. Někdy může vzhled plotu upravovat i regulativ schválený obcí. Tím může být od 1. 1. 2013 výhradně regulační plán obce, nikoliv územní plán, kterému nepřísluší upravovat podrobnosti, jako výška a materiál oplocení, typ, sklon a materiál střech, uliční čáry apod. 
V kauze K se jedná o to, že v územním plánu je uvedena výška oplocení 1,4m a stavebník si přeje plot vyšší (1,8m). Územní plán není v části týkající se oplocení závazný, přitom obec na tomto požadavku trvá a SÚ ve svém posledním rozhodnutí také (i když ví, že to nemá oporu ve SZ). Podotýkám, že v obci jsou ploty materiálově naprosto různé a výška je jen zřídka 1,4m (většinou jsou ploty vyšší). Spor kolem plotu je samozřejmě pouze zástupný, ve skutečnosti se jedná o slouhodobé neshody stavebníka s vedením obce... aneb sousedské udání v praxi.
K rekonstrukci plotů přistupují stavební úřady (SÚ) různě. Buď jí vůbec neřeší, nebo při zvýšení plotu či podstatné změně provedení požadují opět územní souhlas.
Přístřešek na parkování můžete teoreticky postavit ještě snadněji. Pokud splníte několik podmínek, můžete podle  §103, písmene e), bodu 1. stavět bez stavebního povolení a ohlášení a podle §79, odstavce (2), písmene o) také bez umístění stavby či územního souhlasu. Přístřešek musí být umístěn na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rekreaci, zastavěná plocha musí být do 25m2 a stavba musí být umístěna minimálně 2m od hranice sousedních pozemků. Pokud tedy splníte uvedené náležitosti, nemusíte se nikoho na nic ptát (ani souseda) a rovnou stavět. Stejným způsobem můžete u rodinného domu postavit také bazén do 40m2 zastavěné plochy nebo stejně velký skleník. V případě dřevěných přístřešků byste si však měli být jistí, že požárně nebezpečný prostor (PNP) kolem stavby nepřesáhne na sousední pozemek. Odstup 2m nemusí v případě dřevěné konstrukce stačit (spíš bude okolo 3-4m). Přesahem PNP k sousedovi byste mohli ohrozit jeho majetek nebo omezit jeho budoucí stavební záměry. Stavební úřady už většinou neudělují v tomto případě výjimky. Přesah PNP je možný pouze na veřejné prostranství (např. obecní cesta, chodník apod.). Pokud byste rádi umístili přístřešek blíž než 2m od hranice sousedních pozemků, musíte nejdříve žádat SÚ o udělení výjimky z vyhlášky o obecných požadavcích na využívání území (vyhláška č. 501/2006 Sb. v aktuálním znění). Připravit si musíte mimo jiné souhlas majitele sousedního pozemku a 5000Kč na správní poplatek, který může stavbu přístřešku nemile prodražit. 
V kauze K se nepodařilo získat souhlas souseda (kterým je v tomto případě obec) a přístřešek se bude stěhovat do uctivé vzdálenosti 2m od hranice pozemků.

2 komentáře:

  1. Ten plot je super. Já nemám rád teď ty moderní betonové ploty. Zvlášť když je to někde fakt na sílu jen proto, že to majitel zkrátka chtěl. To se mi více líbí klasické plotové dílce, které jsou decentnější a nenarušují chod krajiny. I když teda jakmile si to někdo nechá prorůst břečťanem, tak to pak taky skřípu zubama až na půdu.

    OdpovědětVymazat